Aleksandar Njegomirović, vedoucí oddĕlení
Adresa:Karađorđeva 2
Теlefon: 051/663-003
Fax: 051/663-003
E-mail: [email protected]
Aleksandar Njegomirović, vedoucí oddĕlení
Adresa:Karađorđeva 2
Теlefon: 051/663-003
Fax: 051/663-003
E-mail: [email protected]
МIŠO VUJIĆ, vedoucí oddĕlení
Adresa:Svetog Save 10
Теlefon: 051/660-860, 051/660-023
Fax: 051/663-740
E-mail: [email protected]
Záchranná služba | 124 |
Hasiči | 123 |
Policie | 122 |
Přesný čas | 125 |
Dům zdraví – ambulance Prnjavor – středisko | 051/660-900 |
KP „Vodovod“ а.s. Prnjavor | 051/655-468 |
КP „Park“ а.s. Prnjavor | 051/660-685 |
Elektrodistribuce RJ Prnjavor | 051/663-240 |
Mĕstský soud Prnjavor | 051/660-494 |
Fond veřejného zdravotního pojištĕní RS RJ Prnjavor | 051/665-441 |
Fond PIO RS PJ Prnjavor | 051/640-200 |
Daňová správá RS RJ Prnjavor | 051/640-030 |
Správa pro geodetické a majetkové právní záležitostí RS PJ Prnjavor | 051/660-572 |
Úřad práce | 051/660-688 |
Lesy RS ŠU Prnjavor | 051/660-950 |
Centrum pro sociální práce Prnjavor | 051/660-428 |
Kulturni středisko | 051/663-758 |
JU Národní knihovna Prnjavor | 051/660-893 |
JU Máteřská škola „Naša radost” | 051/655-434 |
Аutobusové nádraži | 051/660-462 |
Аuto- moto společnost Prnjavor | 051/665-451 |
Gymnázium Prnjavor | 051/660-346 |
JU Středisko středích škol “Ivo Andrić” Prnjavor | 051/640-472 |
Základní škola „Branko Ćopić“ Prnjavor | 051/660-009 |
Základní škola „Nikola Tesla“ Prnjavor | 051/660-413 |
Základní škola „Меša Selimović“ Lišnja | 051/682-243 |
Základní škola “Miloš Crnjanski” Potočani | 051/681-111 |
Základní škola “ Vuk Karadžić “ Donji Vijačani | 051/687-074 |
Základní škola „Ivo Andrić“ Kulaši | 051/666-118 |
Základní škola “Sveti Sava” Smrtići | 051/668-653 |
Základní škola „Petar Kočić“ Šibovska | 051/684-122 |
Škola pro základní a střední hudební výchovu Prnjavor | 051/655-411 |
VEDOUCÍ KANCELÁŘE STAROSTY linka 122 |
TISKOVÝ MLUVČÍ linka 122 |
TAJEMNICE STAROSTY linka 101 |
ODBORNÁ SLUŽBA ZASTUPITELSTVI linka 110 |
SEKRETÁŘ ZASTUPITELSTVI linka 231 |
INFO MÍSTNOST S PŘEPÁŽKY 051/490-498 |
VEDOUCÍ MÍSTNOSTI S PŘEPÁŽKY linka 132 |
ÚŘEDNÍK PRO OTÁZKY NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN 051/660-152 |
SEKRETARIÁT HOSPODÁŘSKÉ RADY 051/660-152 |
INFORMACE PRO OBCHODNÍKY A PODNIKATELE linka 232 |
INFORMACE O KOMUNÁLNÍCH POPLATCÍCH linka 120 |
INFORMACE O VYDÁVÁNÍ POVOLENÍ linka 220 |
VHLED V DOKUMENTACÍ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ linka 219 |
INFORMACE O VYDÁVÁNÍ PARKOVACÍCH LÍSTKŮ linka 120 |
ОDDÍL CIVILNÍ OCHRANY linka 105 |
INFORMACE O PRONÁJMU VEŘEJNÝCH POZEMKŮ linka 120 |
HLÁŠENÍ PORUCH NA VEŘEJNÉM OSVĔTLENÍ linka 119 |
HLÁŠENÍ POŠKOZENÍ VERTIKÁLNÍ DOPRAVNÍ SIGNALIZACE linka 119 |
ODBLOKOVÁNÍ VOZIDLA Z DŮVODU NEPLACENÉHO PARKOVÁNÍ 051/660-151 |
INFORMACE О ŘEŠENÍCH PRO MĔSTSKÉ STAVEBNÍ POZEMKY A PRONÁJEM linka 121 |
INFORMACE O ZEMĔDĔLSKÝCH SUBVENCÍCH 051/660-860 |
INFORMACE IZ OBLASTI OCHRANY VÁLEČNÝCH VETERANŮ A INVALIDŮ linka 206 |
Карађорђева бр. 2
78 430 Прњавор
Република Српска/БиХ
Имјел: [email protected]
Телефон: 051/660-588 централа
Телефон: 051/663-740
Факс: 051/663-740
Имејл: [email protected]
Телефон: 051/660-340
Факс: 051/663-740
Имејл: [email protected]
ОПШТИНА ПРЊАВОР Адреса: Карађорђева бр. 2, 78 430 Прњавор Телефон: 051/663-588 централа Имеjл: [email protected] |
КАБИНЕТ НАЧЕЛНИКА ОПШТИНЕ Телефон: 051/663-740 Факс: 051/663-740 Имејл: [email protected] |
КАБИНЕТ ПРЕДСЈЕДНИКА СКУПШТИНЕ Телефон: 051/660-340 Факс: 051/663-740 Имејл: [email protected]
|
Historie národnostních menšin na území obce Prnjavor
Na konci 19. století do oblasti obce Prnjavor, tehdy zřídka obývané, přichází obyvatelstvo z východní a střední Evropy. Hromadnou migrací, díky rakousko-uherské politice, obec Prnjavor dostává fyziognomii multietnického prostoru. Podle některých údajů na konci 20. století obec Prnjavor byla osídlena s asi 20 různými etnickými skupinami a Prnjavor byl správně nazýván „Malou Evropou“ nebo „Evropa v malém“. První se nastĕhovali Italové v roce 1881 do vesnice Štivor. Na podzim roku 1894 Češi dorazili do kopce Maćino brdo a podle některých přesvědčení přivezli brambory a nĕkteré druhy ovoce do Bosny a Hercegoviny. Do oblasti bývalého Prnjavorského okresu v roce 1892 se usadili Poláci. Po skončení druhé světové války polská vláda pozvala Poláky, kteří se stěhovali ze země, aby se vrátili. Odcházející z oblasti obce Prnjavor uvedli: „Jsme lidé s dvĕma srdci , jedno v Polsku a druhé ve zpívající Bosně.“ První německé rodiny přišly do oblasti obce Prnjavor v roce 1888 a deset let později začali pricházet Ukrajinci. Neexistují správné údaje o dobĕ nastĕhování Romů , ale existují údaje o tom, že jsou se do oblasti Balkánu přistěhovali před vice než 700 let, o čemž svĕdčí staré náhrobní kámeny. Příchod Maďarů trval od roku 1900 do roku 1910. V menším počtu územi obce obývali také Slováci, Slovínci, Rusové, Rusini a příslušníci jiných národů. Přicházeli kočáry taženými konmi, a sa sebou přinesli různé etnologické a etnografické fakty a navždy zanechaly pečeť svých zvyků a kultury. Společný život v této oblasti, často poznamenán turbulentními událostmi, vytvořil atmosféru úcty a tolerance, která byla po desetiletí charakteristická pro Prnjavor. Proto jsme dnes hrdí na naši přezdívku „Malá Evropa“.
Národnostní menšiny dnes
Podle ščítání lidu v roce 2003. v obci Prnjavor žije 1452 příslušníků národnostních menšin ,což je 10% celkového počtu národnostních menšin v Republice Srbské. Národnostní menšiny v Prnjavoru mají podporu obce ve formĕ financování manifestaci a projektů, které organizují prostřednictím svých sdružení.
Festival národnostních menšin obce Prnjavor „ Malá Evropa „ je manifestace mezinárodního charakteru, na které se podílejí kulturní a umělecké soubory z celé Republiky Srbské a Bosny a Hercegoviny , ze zemí regionu ,z domovských zemí příslušníků národnostních menšín ( Česká republika , Polsko , Itálie , Ukrajina ), z členských států Evropské Unie a další . Festival navštíví nejménĕ 2000 návštěvníků ze zemĕ a zahraničí, a hosté festivalu jsou také vysocí funkcionáři ( představitelé výkonné moci ) z Republiky Srbské, Bosny a Hercegoviny a zemí regionu, velvyslanci domovských zemí členů národnostních menšin, kteří žijí na území obce Prnjavor , a také zástupci a členy sdružení národnostních menšin ze zemĕ a zahraničí , stejně jako představitelé Rady Evropy .
Základní cíl Festivalu národnostních menšin v obcí Prnjavor „Malá Evropa„ je promoce a zachování tradice , kultury , jazyka a zvyků národnosních menšin na územi obce Prnjavor , a promoce krásy společenství a rozmanitostí, které jsou charakteristické pro obec Prnjavor , stejně jako vytváření nových a posílení již stávajících konekcí s domovskými zemĕmi -členy národnostních menšin s území obce.
Důležitý aspekt Festivalu je promoce obce Prnjavor , ale také regionu , zvláště obcí v regionu Banja Luka , v turistickém, kulturním a obchodním smysluvzhledem k skutečnosti že jsou hosty festivalu organizované skupiny turistů z České republiky , Polska , Ukrajiny a Itálie , a ze zemí regionu . Na festivalu jsou prezentovány, kromě her a tanců které jsou charakteristické pro členy národnostních menšin a jejich domovské zemĕ ,take stará řemesla a gastronomické speciality tradiční kuchyně . Jako součást festivalu jsou organizovány návštěvy známých turistických destinací na území Prnjavoru a sousedních obcí, a proto tato manifestace má pozitivní vliv na promoci a rozvoj cestovního ruchu v celém regionu .
Obec Prnjavor organizuje tuto událost ve spolupráci se “ Sdružením národnostních menšin obce Prnjavor” a individuálními sdruženími národnostních menšin z území obce ( sdružení Poláků , Čechů , Ukrajinců , Italů , Romů a Černohorců ). Festival se koná v letním období.
N území Prnjavoru aktivnĕ pracuje 9 sdružení národostních menšin:
UKPD “Taras Ševčenko”, předseda – Ivan Nešić
Тел: +387 (0)66-432-880
E-mail: [email protected]
Sdružení Ukrajinců “Zlatý klas” , předseda – Mihal Hemun
Тел: +387 (0)66-749-004
E-mail: [email protected]
Sdružení Italů Štivor, klub Trentini předseda – Stjepan Moreti
Тел: +387 (0)66-935-126
E-mail: [email protected]
Sdružení Čechů “Česká beseda” Maćino Brdo, prezidentka – Zdenka Hájek
Тел: +387 (0)65-421-029
E-mail: [email protected]
Sdružení Poláků a přátel “Boleslaviec” , předseda – Igor Kanjski
Тел: +387 (0)66-850-412
E-mail: [email protected]
„Sdružení Romů obce Prnjavor , předseda – Nenad Mirković
Тел.: +387 (0)65-773-615
Е-mail: [email protected]
Sdružení Romů “Romská dívka- Romani Ćej” , prezidentka –Snježana Mirković
Тел.: +387 (0)66-020-547
Е-mail: [email protected]
Sdružení Černohorců „Lovćen“, předseda – Predrag Miranović
Тел: +387 (0)65-693-988
Е-mail: [email protected]
„Sdružení národnostních menšin obce Prnjavor “, předseda –Franjo Rover
Тел: +387 (0)65-750-743
Е-mail: [email protected]
Boleslaviec (Polská republika)
Mĕsto Boleslaviec se nachází na jihozápadĕ Polska v okresu Dolnoslezkém. Vzdálené 123 km од Vroclavu, administrativního střediska Vévodství Dolnoslezkého. Od mĕsta Prnjavor je mĕsto Boleslaviec vzdálené 1094 km. Díky své dlouhé tradici ve výrobĕ špičkových keramických nádob , Boleslaviec je svĕtovĕ proslulý pod jménem „ Mĕsto keramiky“ .
Dohoda o spolupráci byla podepsána v roce 1974. , obnovena v roce 1988., a znovu v roce 2006.
Počet obyvatel: 40.837
Starosta: Piotr Roman
Webová stránka mĕsta: www.um.boleslawiec.pl
Prezentace mĕsta: www.youtube.com/watch?v=WR6oauBkR0c
Promo video: www.youtube.com/watch?v=K-WK6c6numA
Okres Boleslaviec (Powiat Boleslawiec)
Okres Boleslaviec sa administrativním centrem u Boleslavci v této formĕ organizace existuje od administrativní reformy v roce 1999. Skládá se ze 6 místních komunit (gmina – pl.): Osiječnica, Gromadka, Boleslaviec, Novogrođec, mĕsto Boleslaviec i Varta Boleslaviečka .
V roce 1946., smlouvou mezí bývalou FNR Jugoslávií a Polskou republikou byl umožnĕn návrat polské emigrace, která do té doby žila na severu naší zemĕ a nejpočetnĕjší byla na územi obce Prnjavor. Přes 18.000 Polaků emigrovalo z této oblasti a usadilo se na územi okresu Boleslaviec.
Smlouva o spolupráci byla podepsána v roce 1974 a obnovena 6.04.2015.
Počet obyvatel: 88.343
Náčelník: Tomasz Gabrysiak
Webová stránka Okresu: www.powiatboleslawiecki.pl
Promo video: www.youtube.com/watch?v=9bomgLw46CE
Židačev (Украјина)
Mĕsto Židačev se nachází ve východní části Ukrajiny, 63 km od regionalního střediska Lavova. Od mĕsta Prnjavor je Židačev vzdálen 995 km.
Jméno mĕesta je poprvé uvedeno ve 12. století a v 14. se stává jedním z center bývalé Halič.
Dohoda o spolupráci byla podepsána 15. září 2011.
Počet obyvatel: 11.683
Starosta: Levko Volodimir Semenovič
Webová stránka mĕsta: www.zhydachiv-meriya.lviv.ua
Prezentace mĕsta: www.youtube.com/watch?v=qUbfqwnffBw
Promo video: www.youtube.com/watch?v=NgNRNLLGQXA
Boskovice (Česká republika)
Mĕsto Boskovice se nacházi v severní části Jihomoravského kraje. Vzdáleno 42 km od regionálního centra Brno a od mĕsta Prnjavor 752 km. Mĕsto bylo postaveno v první polovinĕ 13.století , což dokladají arheologické nálezy, pevnosti a zámky.
Dohoda o spolupráci byla podepsána 23.března 2013 v mĕstu Prnjavor.
Počet obyvatel : 11.504
Starosta: Jaroslav Dohnálek
Webova stránka mĕsta: www.boskovice.cz
Promo video: www.youtube.com/watch?v=_cR_oVT4qYw
Na konci 19. století do oblasti obce Prnjavor, teď zřídka obývané, přichází obyvatelsvo z východní a střední Evropy. Hromadnou migrací díky rakousko-uherské politice, obec Prnjavor dostává fyziognomii multietnického prostoru. Podle některých údajů na konci 20. století obec Prnjavor byla osídlena s asi 20 různých etnických skupin a Prnjavor byl správně nazýván „Malou Evropou“ nebo „Evropa v malém“. První osídlili Italové v roce 1881 obecnou vesnici Štivor. Na podzim roku 1894 dorazili do kopce Maćino brdo Češi a podle některých přesvědčení přivezli brambory do Bosny a Hercegoviny. Do oblasti bývalého Prnjavorského okresu v roce 1892 se usadili Poláci. Po skončení druhé světové války polská vláda pozvala Poláky, kteří se stěhovali ze země, aby se vrátili. Odcházející z oblasti obce Prnjavor uvedli: „Jsme lidé s dvĕma srdci , jeden v Polsku a druhý v zpívající Bosně.“ První německé rodiny přišli do oblasti obce Prnjavor v roce 1888 a deset let později začaly pricházet Ukrajinci. Neexistují správné údaje o dobĕ přistěhovalectví Romů , ale jsou tam údaje že jsou do oblast Balkánu přistěhovalí před vice než 700 let, o čemž svĕčí starý náhrobní kámeny . Příhod Maďarů trval od roku 1900 do roku 1910. V menším počtu územi obce obývali take Slováci, Bulharové, Rumunové a příslušníci jiných národů. Přicházeli kočármi taženým koňmi, a sa sebou přinesli různé etnologické a etnografické fakty a navždy zanechaly pečeť svých zvyků a kultury. Společný život v této oblasti, často poznamenán turbulentními událostmi, vytvořil atmosféru úcty a tolerance, která byla po desetiletí charakteristická pro Prnjavor. Proto jsme dnes hrdí na naší přezdívku „Malá Evropa“.