MěstoPrnjavor je středem příjemného prostředí pro práci a život. Je rozpoznatelné svou multietnicity, multikulturalitou a oprávnĕné nése přezdívku „Malá Evropa“. Velké množství národnostních menšin žijících na území obce (Ukrajinci, Poláci, Češi, Italové a další) je spojeno se svými zeměmi původu a mají zavedenou kulturní a obchodní spoluprací.
BRC „Láznĕ Kulaši“ s vlastní termominerální vodou představuje skutečnou hodnotu cestovního ruchu v obci Prnjavor, 14 km daleko od centra města a jako lázeňské město je známé již z doby Rakousko-uherské monarchie. V Evropě existují pouze tři zdroje vody s těmito vlastnostmi.
Hřebčín „Vučijak“ představuje odvětví slovinského hřebčínce z Lipice a je jeden z nejznámĕjších hřebčínců z doby bývalé Jugoslávie. Dnes existuje v hřebčinci vĕtší počet lipicánců, se specificitou, že mají šest krevních linií hřebců a patnáct rodů klisen, což zaručuje velký genetický potenciál této prestižní rasy koní.
Kostel srub v Palačkovci byl postaven v roce 1843. Tento druh kulturní památky je věnován apoštolům Petrovi a Pavlu,a je zcela postavený z dubového dřeva.
Klášter Stuplje se nacházi v obci Gornji Vijačani na hranici obcí Prnjavor a Čelinac, u řeky Manastirka . Věnován je Svátemu archandělu Mihailovi. Předpokládá se, že byl postaven ve 13. století a zničen bĕhem osmanské nadvlády. Základy kláštera byly nalezeny v roce 1994 , od kdy probíhá rekonstrukce tohoto středovĕkého klášteru.
Jezero Drenova je umělé akumulační jezero vzdálené deset kilometrů od Prnjavoru a je jedno z nejatraktivnějších míst pro rybolov v této části BiH . Prohlášen je za speciální rýbařský okruh. Tady jsou chyceni rekordní vzorky sumce, těžký vice než 100 kilogramů.
Hora Ljubić s vlastním nejvyšším vrcholem ( Svinjar- až 594 metrů nad mořem) má tvar nízké a široké pyramidy . I když to není vysoká hora, je charakterizována strmými svahy a velkým členĕním reliefu. Velké bohatství flóry a fauny jsou přispĕli využívání lesů stejně jako rozvoj lovecké turistiky. Jako nízká a snadno přístupna hora, Ljubić je velmi populární pro výlety a horolezectví.
Řeka Ukrina a fenomén kvetení vody
Řeka Ukrina je dostala jméno podle maďarského slova “ Ugrina “ co znamena dukát protože je ve svém horním toku měďonosná – tzn. zlatá řeka. Ukrina nemá žádný pramen ale vzniká sloučením řek Bistrica a Lukavac , je bohatá “ bílými rybami”( střevle, plotice, jelec, cejn a další), ale i tzv. „ušlechtilými “ druhy ryb: kapr, sumec, okoun a štika.
V letní večery a noci během srpna kolem vodního toku se objevují roje vodního hmyzu , motýlů, které žijí ve tvaru larvy na dnĕ řeky tři roky , které v chvíli reprodukce dávají dojem že řeka vzkvétá. Tento vzácný jev známý jako “ Ukrinsky květ “ představuje velké přírodní bohatství , které je známé pouze na řekách Tisa a Hoangho ( Čína ). Tento hmyz (Ephemeroptera) je bioindikátorem čisté a neznečištĕné vody.