Na konci 19. století do oblasti obce Prnjavor, teď zřídka obývané, přichází obyvatelsvo z východní a střední Evropy. Hromadnou migrací díky rakousko-uherské politice, obec Prnjavor dostává fyziognomii multietnického prostoru. Podle některých údajů na konci 20. století obec Prnjavor byla osídlena s asi 20 různých etnických skupin a Prnjavor byl správně nazýván „Malou Evropou“ nebo „Evropa v malém“. První osídlili Italové v roce 1881 obecnou vesnici Štivor. Na podzim roku 1894 dorazili do kopce Maćino brdo Češi a podle některých přesvědčení přivezli brambory do Bosny a Hercegoviny. Do oblasti bývalého Prnjavorského okresu v roce 1892 se usadili Poláci. Po skončení druhé světové války polská vláda pozvala Poláky, kteří se stěhovali ze země, aby se vrátili. Odcházející z oblasti obce Prnjavor uvedli: „Jsme lidé s dvĕma srdci , jeden v Polsku a druhý v zpívající Bosně.“ První německé rodiny přišli do oblasti obce Prnjavor v roce 1888 a deset let později začaly pricházet Ukrajinci. Neexistují správné údaje o dobĕ přistěhovalectví Romů , ale jsou tam údaje že jsou do oblast Balkánu přistěhovalí před vice než 700 let, o čemž svĕčí starý náhrobní kámeny . Příhod Maďarů trval od roku 1900 do roku 1910. V menším počtu územi obce obývali take Slováci, Bulharové, Rumunové a příslušníci jiných národů. Přicházeli kočármi taženým koňmi, a sa sebou přinesli různé etnologické a etnografické fakty a navždy zanechaly pečeť svých zvyků a kultury. Společný život v této oblasti, často poznamenán turbulentními událostmi, vytvořil atmosféru úcty a tolerance, která byla po desetiletí charakteristická pro Prnjavor. Proto jsme dnes hrdí na naší přezdívku „Malá Evropa“.